Brdský běžecký pohár

Králodvorský čtverec, teď už opravdu v podzimu

Že králodvorský čtverec je obdélník, to není nic nového, to že se běží pětkrát dokola a okolo taky ne. Zamotala by se z té geometrie hlava. Rovinatá desítka, to je pohárovém běhání vítaná bílá vrána. Pravda, trasa nevede přes louky, skály, lesy, kde první český horolezec, Boriš, umí po skalinách, běhat i lézt. Králodvorský čtverec není záležitost pro romantiky, ale je to rychlý atletický závod. I v tom je kouzlo. Uspořádat závod, není sranda, zvlášť, když není úplně léto a teplota vyžaduje po doběhu čepici a teplou bundu. Něco v Králově Dvoře dnes chybělo. Nepříjemná časová zpoždění startů závodů dětí, zpožděné vyhlašování výsledků a zmatečné informace věhlasu závodu nepomůžou. Ono nadšení pro věc nestačí. Zvlášť když registrace v BBP je dávno zmáknutá problematika. Stálice a hvězdy pohárového běhání nejsou slečinky, že by to nepřežily, ale na druhou stranu, když to organizátorům klape…

Petr Butzke

Fotky: od Ivany Rosolové, od Miroslava Vondry

---

Nová atletická dráha v Dobřichovicích?

Atletický stadion se nerodí těžce jen v Příbrami.

V Dobřichovicích chtějí v neděli 5. listopadu položit první kámen v podobě běžeckého závodu Dobřichovický běh

Popis výstavby atletického zázemí v Černošicích a Dobřichovicích

Závod je pořádán pro všechny věkové kategorie. Tratě od 200 m do 6 km a výtěžek poputuje jako příspěvek na vybudování nové atletické dráhy.

ASK Dipoli - Dobřichovický běh

---

Malá křivoklátská s velkým kopcem

Tradiční závod pod hradem Křivoklát prodělal premiéru v Brdském běžeckém poháru. A zdařilou. Počasí neuvěřitelné. Běžci nalehko, slunce v plné palbě. Kdyby se údolím pod Křivoklátem nenesla kořeněná vůně spadaného listí, nikdo by si netipnul, že podzim je na koni. Malá křivoklátská se vyznačuje prudkým kopcem, kozí stezkou od potoka až k hradbám královského hradu. Nahoře se nohám do dalšího běhu nechce, musí jim být vyhrožováno, spíláno, musí být přemlouvány. Slabší povahy je prostě uprosí. Závod je závod, odpočinek a relaxace jsou na pořadu jindy. Pro kategorie s dvěma okruhy trasy, je to přemlouvání a rozbíhání nohou dvojmo. To druhé dá víc práce. Zatáčky na ochozové cestě překvapují jedna po druhé, přinášejí pocit, že žádná není poslední. Sešup dolů k potoku je v mlhovině před očima. Pak jen rovinka po louce a brána Brdského poháru. Je to tam uložený. Ani ten kopec, ani zatáčky vysoko nad údolím nám nikdo nemůže vzít.

Petr Butzke

---

21.10. - Malá křivoklátská

Výsledky v pdf: Děti, celkove, kategorie

Sportovní areál U Kolečka

www.sokolkrivoklat.cz

---

28.10. - Králodvorský čtverec

V sobotu 28. října se uskuteční XXIII. ročník silničního běhu Králodvorský čtverec o putovní pohár starosty města Králův Dvůr. Sportovní akci pořádá Městský úřad Králův Dvůr na počest vzniku samostatné Československé republiky. Spolupořadateli jsou SDH Králův Dvůr, SDH Počaply a TJ Sokol Králův Dvůr.

přihlášky (platba jen na místě), foto 2022

---

Respekt pro všechny, kteří běželi pro republiku

Běh pro republiku se uskutečnil v neděli 22. 10. 2023 v okolí Památníku Vojna u Příbrami v rámci oslav 105 let vzniku ČSR. Již od roku 2018 se koná tento běh s cílem připomenout si osud lidí uvězněných v táboře Vojna a v dalších komunistických vězeních. Mnozí z vězněných se často ocitli na útěku a museli tedy běžet, proto dnes pořádáme běh svobody a demokracie.

Letošní ročník byl spojen se vzpomínkou na válečného hrdinu, generála Rudolfa Pernického, který byl vězněn 11 let. Běh na 5 km v kategorii žen zvládla nejrychleji Anna Perglerová, na druhém místě skončila Martina Jeníková a třetí Jana Vařeková. V kategorii mužů obsadil první místo Jan Máša, na druhém místě doběhl Matěj Placatka a třetí skončil Daniel Kraus.

Josef Hovorka
Tisková zpráva, behprorepubliku.blogspot.com

---

Běhání u památníku Vojna

U běhání kolem památníku Vojna vlastně nejde o to běhání. Jde o připomenutí, jak to uhlazené jsoucno je křehká záležitost. Stačí opravdu málo, stačí uvěřit a zvednout ruku pro čirou nepoznanou lež a zlo začne působit hoře a ubližovat lidem. Paradoxně i těm, kteří ho páchají. Pořád se najdou jedinci, jako byli Hitler, Lenin, Stalin, Gottwald nebo Putin. Nebezpeční, se schopností lhát, až to je k uvěření. Připomenout si, že to zlo prošlo kolem Příbrami v téměř krystalické podobě, přišli do brány památníku na Vojně desítky běžců, mezi nimi samozřejmě známě tváře ze závodů Brdského běžeckého poháru. S úsměvem, pár bublin sebou, běh na vojně nebyl tryzna, bylo to připomenutí, že víme o co jde!

Petr Butzke

---

Podzimí Běh pro republiku u Památníku Vojna

Unikátní běh v okolí Památníku Vojna se uskuteční 22. října 2023. Běh pro republiku se koná při příležitosti 105. výročí vzniku ČSR. Každoročně připomíná osudy lidí uvězněných v táboře Vojna a v dalších komunistických lágrech.

Celá pozvánka, behprorepubliku.blogspot.com

---

Jak brdští běžci vyrazili do Plzeňského kraje....

Minulou sobotu se sice nekonal žádný závod brdského poháru ale skupina běžeckých nadšenců kteří se poháru pravidelně zúčastní nechtěla zahálet a vyrazila do Plískova na pěkný kros který pořádá Jiří Ekl Běh Bukovém. A udělal nám velikou radost když nám sdělil že by rád příští rok svůj závod zařadil do našeho poháru Počasí bylo úžasné vzhledem k tomu jaké je datum v kalendáři možná i proto se těmto běžcům velice zadařilo. Svoje kategorie vyhráli Dana Svobodová, Petra Stibalová, Honza Svoboda Jirka Turek i Roman Kohout ( ten měl dokonce premiérové vítězství v kategorii) a druhá místa obsadily Milada Bartošová a Ivana Rosolová a třetí příčku obsadil Pepík Průša. Ještě stojí za zmínku 4 místo nejstaršího účastníka Pepy Kněžourka ročník 1939 a také 4 místo Karla Bělohlávka v kategorii veteráni 40. Část běžců a běžkyň si po závodě zchladili těla v místní nádržce. A teď hurá na další závody našeho brdského poháru.

Za výše zmíněné a účastněné Jirka Turek

---

Jak jsme vyhráli Berounku

Běh je fenomén, běhá se do dáli, do kopce, dokola, daleko, to pomalu, anebo blízko, a to rychle. Běhá se v dresu, v oblíbeném triku, za tělovýchovnou jednotu, za jednotu sokolskou, za hasiče2, nebo jen tak, za Lidl anebo za Eurokoberce, za sportovní klub anebo partu. Je jedna parta na Brdech. Ochrannou známku, copyright a nápad, že vznikla, má Saša. Saša Pavlišen. Parta se jmenuje Brdská smečka. Tohle povídání bude o běhu krajem Oty Pavla, krajem, kde se potkávají ryby. Krajem, kde nacházeli, v těžkých válečných časech, smrt krásní srnci, aby svými těly zachránili jiné. Krajem, kde najdete hospodu U rozvědčíka. Saša k Berounce taky chodil s tátou na ryby, potkávat se s vodou. Potkávat se s tichem řeky, potkávat se sám se sebou. To se potom nosí někde uvnitř až do konce bytí. Berounka je srdcovka. Pro Sašu určitě.

Závod štafet kolem Berounky je o šestici běžců. Startuje se v Újezdě u Svatého Kříže a cíl čeká v Radotíně. Něco přes sto a dvacet kilometrů s vodou, kolem ryb a krásných srnců.

Saša letos dal dohromady úžasnou partu, běžce par excellence, atlety a triatlonisty, běžce, kteří když běží, tak jim v české kotlině moc lidí nestačí.

Lukáš Pazdera, Geron Stewart, Roman Bonk, Petr Švarc, Viktor Šinágl, a samozřejmě Saša.

Saša ráno v Újezdě závod pro Brdskou smečku rozbíhal. Hned po stu metrech se mu podařilo zakufrovat, a to byl fakt dobrej začátek. Nebyla to první komplikace. Původně v sestavě figuroval příbramský Standa Karas, ale toho dva dny před závodem skolila viróza a shánějte narychlo běžce, aby mu to zapadalo do plánů. Skoro neřešitelné. Náhody pomáhají připraveným a Sašovi bliklo štěstíčko. Saša brnknul Lukáši Pazderovi, elitnímu triatlonistovi, chlapíkovi, který dvakrát vyhrál extrémní zimní triatlon. A Lukáš kývnul, jako že jo, proč ne.

Ten fakt dobrej začátek, zběhnutí z trati a de facto mírné zkrácení hned v první etapě, to samo o sobě přineslo souboj s lepším já. Byla tma, nikdo to neviděl, jenže když začne hryzat svědomí, nedobře se dýchá. Saša to, podle regulí, nahlásil, rozhodčím a byla z toho patnáctiminutová penalizace. Pěkná darda, protože na čele závodu se hraje o sekundy, patnáct minut, to je věčnost, vzdálenost o parník, která může posunout bednu daleko do mlhy. Fair play je fair play, je cennější než výhra, i když je mnohem těžší to přiznat než o tom moralizovat.

Brdská smečka ale i s tímhle handicapem letěla jako s větrem v zádech, odhady časů předávek se podcenily, a tak Geron se ještě producíroval v teplákách na druhé předávce a Lukáš Pazdera už finišoval svých dvacet a něco kilometrů, které měl čerstvě uložené v nohách. Nastal fofr, servat tepláky přes boty, kdy se nohavice zadrhnou o podrážky, ten hadr teď nejde stáhnout ani tam, ani zpátky... ještě že Geron nedolaďoval formu na kadibudce. Celé se to zrychluje, Geron umí maratón ke dvěma hodinám třiceti, a odhad jeho doběhu opravdu nesedí s příjezdem Romana Bonka na další předávku, nervy zapracují, je to na posrání. Jak to Roman nakonec stihnul dorazit včas na předávku je tajný, ale naštěstí nikde nepotkal policajty. Předposlední úsek patřil Petrovi Švarcovi.

Nikdo nevíme, jak to Petr dělá, nevidí, neslyší, běží. A rychle. Kdyby nedobíhal s pěnou u huby, vypadalo by to, že je nataženej na péro, ale on to prostě má v hlavě srovnaný jen se kouká dopředu, a tam taky běží. Poslední předávka, celkově zatím na druhém místě, Viktor vybíhá tempem jako na jednu jedinou míli, z kapsy mu vypadnul gel. Nejde doběhnout, mávne se rukou, gel sem, gel tam. Závod je závod. U kritických situací mívají strážní andělé těžkou šichtu. U sportu se zase nadře štěstíčko, co má přídomek posraný. Viktorovi spadly přes cestu šraňky. Pod vlak se skákat nevyplácí a ani nesmí. A tady to štěstíčko zaúřadovalo. Pod tratí je podchod, je to sice rozhozený rytmus a tempo, ale může se běžet. Deset kilometrů před cílem je Brdská smečka na tom místě, které by mělo neexistovat, protože o kousek není první. Viktor běží, štěstíčko za zády a zbytek smečky začíná hypnotizovat stopky. Rodí se překvapení, bomba a úspěch. V cíli není nikdo, kdo Berounku zvládl rychleji. Brdská smečka letošní Berounku vyhrála! Nejrychlejší parta ze sedmdesáti týmů. Nadšení obrovské, Brdská smečka nepřišla na start jako favorit. Že to je na dobrý výkon, to bylo bez pochyb, ale první místo, o tom se radši a úplně nahlas nemluvilo. A tak se splnilo Švarcíkovo heslo, radši mrtvej nežli druhej. Nikdo se loučit se světem nemusel. Znalcům to bylo jasný, že je první místo je ve hře. Saša, okouzlenej, nadšenej a jako obvykle dojatej k slzám. Měl proč, za to fair play opravdu hodně. Tu vyhranou cenu ukazoval doma i kočkám přede dveřmi. To už byla tma a vítězství řádně oslavené. Kočky měly pochopení, mňoukly a ocenily ten výkon, jak by ne.

Petr Butzke

---

---

POZVÁNKY POŘADATELŮ